V Oklahomě jsem na EuroBasketu trval

Reprezentační guard Vít Krejčí rozhodně nemůže říct, že by zažil snadný nováčkovský rok ve vysněné lize. V poděbradském kempu národního týmu už ale oznámil, že jeho menisky po úspěšné operaci přestaly drhnout a od neděle 22letý mladík z Oklahoma City Thunder už zase bude skákat proklatě vysoko, aby pak od kamarádů neslýchal, že sotva dotlačil míč do obruče. A taky se chystá na Letní ligu NBA a pak konečně i na svůj první velký reprezentační turnaj - EuroBasket v Praze.

Vítku, nejde začít jinak, než se zeptat, jak na tom aktuálně jste?
Ještě mi chybí týden dva, abych byl po té operaci ve všem stoprocentní. A už příští týden se vracím do Ameriky, kde strávím asi měsíc. Nejdřív budeme mít s Oklahomou jeden přípravný turnaj v Utahu a pak přijde Letní liga, takže se doufám pořádně rozehraju a potom se připojím na začátku srpna k národnímu týmu při přípravě na EuroBasket. Tu už bych měl absolvovat kompletně.

Levé koleno vás ještě v něčem omezuje?
Už jsem stoprocentně fit, chybí mi jen zapojení do hry pět na pět. Jinak se cítím skvěle. Ta operace byla fakt nutná a hodně mi pomohla. Po vyčištění obou menisků můžu pokračovat bez jakýchkoli bolestí. Je to neuvěřitelná úleva. Ke konci sezony už ty menisky o sebe dřely a byla to hrozná bolest. Poslední měsíc jsem musel hrát na ibuprofenech. Operace ale dopadla dobře a hned po ní jsem i při běžné chůzi cítil, jak se to zlepšilo.

Zdá se, že hraní přes bolest se všude na světě řeší stejně, tedy „starými dobrými” brufeny...
To určitě platí, na tom jsem tam žil. Není to pro organismus to nejlepší, ale ten měsíc se dá vydržet.

Budete teď skákat ještě výš?
Jo, (směje se), všichni už mi říkali, že když jsem v sezoně dunkoval, tak jsem se tam prý sotva dostal. Teď už zase můžu lítat pořádně.

Ještě se při nějakých pohybech radši hlídáte?
Ještě ano a ten poslední týden chci využít k tomu, abych se přes to dostal. Jsou pohyby, kdy to sice nebolí, ale já se jich podvědomě pořád trochu bojím. Tady se už ale snažím jet na sto procent a vše si zkouším.

Na kolika kilogramech je nyní vaše váha a na jakou se před druhou sezonou chcete posunout?
Vážím 94 kilo, plán je 95. Nechci moc přibrat, abych neztratil atletičnost. Hodně jsem zesílil, na čemž pracujeme s (kondičním specialistou reprezentace) Michalem Miřejovským, a já se určitě cítím líp než kdykoli dřív.

Jak teď v Poděbradech vypadá váš program?
Jsem tady už od minulého týdne. Většinou dopoledne trénuju, než přijdou kluci na týmový trénink. Začínám s Michalem Miřejovským a pak jedu hodinu individuálně s asistentem Lubošem Bartoněm.

O dvě velké reprezentační akce jste v posledních letech přišel, jak se cítíte před tou další, kde už byste nechtěl chybět, že?
Je to super. Ty minulé roky mě bolelo, že jsem se těch turnajů nemohl zúčastnit a být součástí týmu. Teď se moc těším na EuroBasket a doufám, že s kluky urveme nějaký dobrý výsledek.

Jak si v aktuální veteránské sestavě českého týmu připadáte jako stále ještě nováček?
Já tu většinou byl, když tu ještě nemohli být někteří hlavní hráči. Ještě jsem toho s kluky moc neabsolvoval, každopádně se těším, všechny znám a jen doufám, že budu moct pomoct.

Musel jste si v Oklahomě EuroBasket i trochu vydupat?
Je pravda, že kvůli tomu kolenu byly nějaké pochybnosti. Já jim ale vysvětlil, že když jsem minul to mistrovství světa a olympiádu, tak na EuroBasketu už chci hrát. Takže jsem na tom trval a oni mi vyhověli, za což jsem rád. Taky musím říct, že jsem si to nevydupal vyloženě proti klubu, oni dobře vědí, jak moc to pro mě znamená. A myslím, že částečně budou za mou účast i rádi, protože těch zápasů v Letní lize nebude tolik, a já tak budu mít větší herní možnosti a do sezony, před níž nám příprava s Oklahomou začíná až koncem září, pak budu rozehranější. Navíc to koleno se cítí skvěle. Kdyby to bolelo, situace by byla jiná, ale tak to naštěstí není.

V blížícím se draftu NBA má váš klub hodně výběrů, budete to sledovat s napětím, i z hlediska nové konkurence v týmu?
Já to budu sledovat jako hráč týmu. Budu rád, když se posílíme a budeme moct uhrát lepší výsledky.

S čím jste se v klubu po sezoně rozloučili?
Bavili jsme se o mé roli, která bude ve druhé sezoně jiná. Letos jsme měli spoustu kluků zraněných. I pro mě bude nejdůležitější, abych byl zdravý.

Poprvé se na léto vracíte jako hráč NBA, v čem je to jiné?
Předtím jsem dva roky nebyl doma, po zranění kolena jsem odletěl na léčení do Ameriky a pak zůstával přes léto tam, protože jsem pořád rehabilitoval. Kamarádi a rodina mi chyběli, takže si teď užívám každý moment tady.

Letní liga je každé léto prestižnější, letos poprvé na ní budou všechny týmy NBA, jak se těšíte?
Já tam byl už loni, i když jsem nehrál, a byla to super zkušenost. Je to sice hrozný blázinec, zápasy se hrají jeden za druhým, ale je dobré se tam přede všemi týmy ukázat.

Je pár dní po velkém Finále NBA, bylo jeho sledování motivací pro to být u toho jednou v play-off i osobně?
Určitě. Basket je v play-off úplně jiný a bylo super na to koukat. Jen mě trochu mrzelo, že to finále jsem moc nestíhal, protože už jsem byl tady. 

A měl jste po sezoně vůbec nějaké volno?
Ne. Dva dny po sezoně jsem šel na operaci a od té doby rehabilituju. Až po Letní lize, která končí někdy 18. července, si někam na týden zajedu a prvního srpna se přidám k reprezentaci.