Tým během turnaje rostl, říká Loibl

„Náš tým dosáhl hlavního cíle udržet se v A-divizi FIBA a není to příčinou štěstí. Dostat se do Top10 v Evropě je naprosto mimořádný výsledek. Jsem hrdý na naše skvělé mladé české hráče. Naše skupina se dvěma semifinalisty a týmem Řecka před zraněním jejich hvězdného hráče byla skupinou smrti. Přesto nás mrzí, že jsme nevyužili šance na výhry proti Slovinsku a Řecku. Když však analyzujeme potenciál našeho týmu s potenciálem týmů nad námi a týmů za námi (jako například Chorvatsko a Německo), neměli bychom být nespokojeni,“ hodnotí Loibl působení českého týmu. 

Český tým opravdu neměl lehkou cestu turnajem, když Lvi i přes nadějně rozehrané zápasy prohráli všechna utkání v základní skupině a do osmifinále tak šli až ze čtvrtého místa proti vítězům další základní skupiny z Litvy. Společným jmenovatelem porážek proti Řecku, Slovinsku i Srbsku byly špatné vstupy do zápasů, kdy Češi nabrali brzy dvoucifernou ztrátu a tu následně i přes velkou snahu marně dotahovali.

„Na začátku zápasů jsme se opravdu potýkali s problémy. Chybějící soutěžní zkušenosti na této úrovni a nervozita mohly být příčinou, ale také jsme provedli několik změn v obraně, které nám pomohly k vítězství. Tým během turnaje rostl, poučil se z důležitých věcí a v pátém a šestém zápase si vedl mnohem lépe,“ hledá pozitiva u mladého týmu Loibl.

V klíčovém zápase ale Češi zapnuli. Situace nebyla jednoduchá, když po základní skupině český tým jasně podlehl v osmifinále Litevcům a hrozila situace, že budou Lvi bojovat o udržení v elitní divizi. V cestě stála Velká Británie, a ještě v poločase bylo skóre vyrovnané. Nakonec ale Češi zabrali a důležitý zápas urvali pro sebe.

„Velká Británie byla těžkým soupeřem – skvěle atleticky vybavený, s výborným pohybem míče a spoléhající na střelbu zvenku. Čtyři prohrané zápasy mohly našim hráčům vzít trochu sebevědomí, ale byli velmi hladoví po prvním vítězství. Také jsme neměli pocit, že jsme v prvních čtyřech zápasech selhali, protože jsme věděli, že hrajeme proti některým z nejlepších týmů na světě. Problematičtější bylo, že britští hráči podali v první polovině utkání špičkový výkon – basketbal, který do té doby předváděli. Útočili na koš více než obvykle, a v obraně hrály mnohem důrazněji, než jsem očekával. Vyrovnané skóre v poločase ukázalo vlastně dobrý výkon z naší strany a poprvé jsme nebyli pozadu po prvních dvou čtvrtinách. Náš tým konečně prokázal psychickou odolnost a odehrál skvělý zápas v ideální čas,“ usmívá se při vzpomínce na důležité utkání Loibl.

Na výhru proti Britům ještě Češi navázali velmi dobrým výkonem proti Německu, kdy bez jedné z opor Jakuba Nečase dokázali silného soupeře zaskočit, lehkou kaňkou na šampionátu pak byl poslední duel na turnaji, kdy český tým vůbec nestačil na Poláky.

„Jednou ze silných stránek našich hráčů je, že nikdy nehledají výmluvy. A tak se nevymlouvali na to, že Jakub Nečas byl proti Polsku mimo hru. Německo jsme porazili i bez něj. Byl to prostě zápas, ve kterém na obou stranách palubovky nic nefungovalo. To se někdy stává v posledním zápase dlouhého turnaje, kdy přijde psychická únava a koncentrace je pryč. Samozřejmě bych si přál, abychom odehráli lepší zápas, protože naši kluci úžasně dřeli a takový výsledek posledního zápasu si nezasloužili,“ uzavírá Loibl.