23.07.2021
Rošáda s odkazem na nabitý repre rok
Oproti úspěšné kvalifikaci v Kanadě došlo ve dvanáctce českých basketbalistů k jedné změně. Do Tokia odcestoval navrátilec do národního týmu David Jelínek, který v sestavě vystřídal jejího nejmladšího člena Patricka Samouru. Ten při svém reprezentačním debutu pomohl národnímu týmu uhrát jediné postupové místo z kvalifikačního turnaje.
„Po tom, co jsme se kvalifikovali a vlastně tím ukončili jeden blok, rozhodli jsme se taky dívat do naší nejbližší budoucnosti, tedy na kvalifikační okna o mistrovství světa a na domácí EuroBasket. Řekli jsme si, že je by bylo dobré Davida přivést do týmu. On je dobrý hráč,“ vysvětluje trenér Ginzburg, o čem přemýšlel už na zpátečním letu z kanadské Victorie necelé tři týdny zpátky.
„Patrick dostal skvělou příležitost být s námi během léta. Pro příští sezónu se ale vrací do školy v USA, kde bude v průběhu celého roku. Tím pádem ho nemůžeme nominovat na kvalifikační okna. To byl hlavní důvod toho rozhodnutí. Jsem rád, že David chce pokračovat v národním týmu i v budoucnu,“ odhalil důvody změny trenér. Věří, že Jelínek pomůže týmu i v kvalifikačních oknech o mistrovství světa. V nabitém reprezentačním kalendáře jsou na příští rok v plánu hned čtyři!
Reprezentace se nachází v nezvyklé situaci. Každý rok se připravovala maximálně na jeden vrchol. Ten už má letos za sebou. Neuplynuly ale ani tři týdny a je tu další. Ještě větší… Dá se na to tým vůbec během tak krátké chvíle připravit?
„Na to asi nemám jednoznačnou odpověď. Měli jsme jeden vrchol před pár týdny, kdy jsme udělali historický úspěch pro národní tým. Je těžké být automaticky v tak krátké době připraveni na další vrchol. Doufám, že naše příprava byla ok. Teď je to ale o mentalitě hráčů. Já je ale znám, jsou to profesionálové. Jakmile padne první rozskok, budou maximálně soustředěni,“ věří Ginzburg.
Na mentální sílu současného reprezentačního výběru odkazují výsledky posledních let. Svou nezdolnost ukázal tým kolem Tomáše Satoranského už na mistrovství světa v Číně před dvěma lety. O hodně důležitější upgrade mentálních sil přišel letos v Kanadě. Nejen že se celek oklepal z nevýrazné základní skupiny, ale především pak z kanadského direktu na konci základní hrací doby a začátku prodloužení v semifinále.
„Není to pro ně jednoduché přejít z jednoho vrcholu do druhého během jednoho léta. Já jim ale věřím, že to zvládnou,“ říká i na základě výše zmíněného český lodivod.
Ten už společně s velkou částí týmu tráví nějaký čas v olympijské vesnici. I když je to po všech stránkách zvláštní čas, olympijská atmosféra si ho už našla: „Tady mi došlo, čeho jsme dosáhli. Třeba z našeho domu je vidět dům Srbů, který je bez národního týmu basketbalistů, stejně tak litevský… Je plno skvělých basketbalových zemí, které tu nejsou.“
Češi věří, že neřekli ještě poslední olympijské slovo, jakkoliv už samotný postup je jako z říše snů. „Je to velký úspěch pro mě i hráče, ale také pro všechny lidi okolo týmu a na federace od Mirka Jansty, který pro nás dělá všechno možné, generálního sekretáře a další. Je to pro ně dárek. Celé roky pracovali, aby se dosáhlo takového úspěchu,“ ocenil.
Trenér Ginzburg ale vnímá současné dění okolo národního týmu i v širším kontextu. Věří, že současná generace dělá maximum pro to, aby nádherná hra pod bezednými koši oslovila co nejvíce dětí a třeba budoucích hvězd mezinárodního basketbalu.
„Je to skvělé pro všechny děti, které hrají basketbal. Vidí, že se může stát cokoliv i v tak malé zemi, jako je Česká republika, kde v posledních 20, 30 letech neměl basketbal takovou tradici. Nemluvme tady jen o Satoranském, Veselém, Balvínovi nebo Audovi. I ostatní hráči jsou nedílnou součástí národního týmu. A já jsem velmi šťastný i za ně,“ podtrhuje, že český celek opravdovým týmem.
