Máme daleko lepší výsledky než fotbal i hokej

V dorostu jedna zlomená ruka v zápase, druhá v tréninku, pokaždé s vynucenou půlroční pauzou. K tomu řady kotníkových výronů, natržený stehenní sval, potlučení po pádu z kola během první covidové sezony, ale také růstové problémy s kolenem. A to si prý už ani všechno do detailů nevybaví. Přesto nakonec dodá: „Musím to zaklepat, že nic nebylo nějak vážné, třeba větší problémy s koleny mě zatím nepotkaly.”

Vyoralovi se nevyhnuly ani nástrahy covidové doby, kdy prakticky celý pardubický tým na čas vyřadila hned první pandemická vlna v roce 2020. „Dva tři týdny jsme museli být všichni doma. Zasáhlo nás to tehdy dost, v podstatě jsme to proleželi v posteli, a než to pak člověk rozdýchal aspoň do tréninkového tempa, minimálně čtrnáct dnů to trvalo, takže nás to zbouralo dobře na měsíc,” popisuje svou zkušenost.

Ačkoli letos patřil k nejtrvanlivějším hráčům Pardubic, když chyběl jen ve třech utkáních, tak i v některých odehraných zápasech nemohl podávat očekávané výkony, a to kvůli naraženým žebrům i nataženému stehnu.

A byť mu nakonec patřilo šesté místo mezi nejužitečnějšími hráči po dlouhodobé části z těch, co odehráli většinu utkání, sám tuší, že být stoprocentní, mohla Beksa skončit výš než na šestém místě po nadstavbě a on by možná mohl zaútočit i na trofej pro MVP sezony, kterou jako jeden z předních borců Kooperativa NBL už nějaký ten rok marně vyhlíží.

„Trochu to ty zdravotní limity ovlivnily. Některé zápasy jsem s těmi žebry nemohl hrát ani na padesát procent, nebylo to ono a na osobní i týmové výkony to dopad mělo. Přece jen jsem patřil k důležitým hráčům, a protože jsme většinu sezony hráli v úzké rotaci, výpadek jednoho dvou hráčů tak byl vždycky znát,” pokyvuje hlavou.


„A pokud jde o tu cenu, snad ještě někdy ve hře bude. Do starého železa zatím nepatřím a chci se o to poprat. Tu šanci jsem v posledních sezonách neměl i proto, že jsme nebyli dost vysoko jako tým a snad ten průlom přijde v týmové i osobní rovině v příští sezoně,” doufá.

Když je při svém angažmá v Bekse rozehrávač zdravotně porouchaný, přijdou mu vhod lékaři a další pracovníci pardubické nemocnice. A právě ty se Tomáš Vyoral čerstvě rozhodl odměnit, a to velmi cenným dárkem. Chirurgickým oddělením věnoval 40 vstupenek na zářijový duel evropského šampionátu v Praze mezi českými lvy a obhájci stříbra ze Srbska. Rozehrávač Beksy totiž patří mezi desítku reprezentantů z Kooperativa NBL, kteří v rámci projektu Road To EuroBasket rozdávají veřejně prospěšným organizacím několik stovek vstupenek právě na zmíněný super duel.

„Vzhledem k tomu, že s kluky z týmu jsme občas v nemocnici při různých zraněních i „hosty”, a starají se tam o nás velice dobře, vybral jsem i zdejší zdravotníky k obdarování těmito vstupenkami na EuroBasket. I mně už tu párkrát pomáhali s nějakými výrony kotníku, nebo když jsem na vyjížďce s naším kondičním trenérem spadl z kola,” vzpomíná playmaker.

Duel Čechů se Srby už je prakticky vyprodán, což v případě pražské O2 areny, kde se odehraje jedna ze základních skupin šampionátu, znamená téměř 17 tisíc diváků. A EuroBasket bude vůbec první příležitostí, kdy bude tento sportovní stánek zcela napěchovaný na utkání českého basketbalového týmu.

„To je jenom dobře. V posledních letech šel český basket raketově nahoru a máme daleko lepší výsledky než fotbalisti nebo hokejisti a EuroBasket je pro nás třešničkou na dortu, že si tu můžeme dovolit takovou akci uspořádat a užít v tak velké aréně proti tak dobrým soupeřům. Doufám, že všechny naše zápasy budou vyprodané,” přeje si Vyoral, který už má za sebou zážitky ze světového šampionátu v Číně i z olympiády v Tokiu.

Mistrovství Evropy na domácí půdě má pro rozehrávače potenciál se těmto top kariérním momentům vyrovnat, tedy v případě, že u toho sám bude. Vždyť nastoupit doma před 17 tisíci lidí třeba proti dvojnásobnému MVP NBA Nikolovi Jokičovi, to už jen těžko můžete přebíjet.

„Nejvíc bych se těšil právě na zápas se Srby. Jsou jedním z nejlepších evropských i světových týmů, mají vynikající hráče a už je prakticky vyprodáno,” říká syn vicemistra Evropy Vladimíra Vyorala, který si je ale také vědom, že na jeho pozici rozehrávače je nyní v národním týmu velká konkurence.

„Máme jednoho z nejlepších rozehrávačů v Evropě Tomáše Satoranského a my další známe svou roli v týmu. O tu finální dvanáctku se ale určitě poperu,” slibuje.