Mají můj neskutečný obdiv a úctu!

V roce 2019 ho v semifinále s Olomouckem vyřadila utržená achilovka na levé noze, rok nato se ligová sezona nedohrála kvůli covidu a loni si v závěru nadstavby na pražské Folimance utrhl křížové vazy pravého kolena. Už tak bylo na čase, aby si reprezentant Martin Kříž v téměř 29 letech zase jednou finálovou sérii užil se vším všudy a naplno.

Platilo to ale na konci května v souboji s Opavou beze zbytku? A nebál se při vrcholícím play-off, aby se zase něco ne....?

„Takhle o tom nejde uvažovat, protože to se pak zase něco stane,” řekne nejdřív zdánlivě rezolutně Kříž, aby vzápětí přiznal už poněkud mnohoznačněji:

„Samozřejmě ke konci sezony jsem na sebe byl opatrnější při trénincích, aspoň mi to tak přišlo. Přece jen to bylo moje první aktivní finále po čtyřech letech, což mi občas navrtávalo hlavu. Taky ale nejde se na to moc soustředit a říkat si - hlavně ať se mi zase něco nestane. Jakmile se nějaké zranění překoná, musí se do toho vlítnout opět naplno, bez přemýšlení, jestli by se něco mohlo stát. Takže jak začalo play-off, už jsem se snažil na nic nemyslet. ”

Pocitu z finále stráveného na palubovce si Kříž po čtyřech letech náležitě užíval a ani tak nechtěl komentovat názory těch, kteří si myslí, že vyhrávání ligových titulů už musí být pro nymburské hráče všední záležitostí.

„Letos to pro mě bylo opravdu jiné než ty roky předtím. Člověk si uvědomí, že to není samozřejmé. Po achilovce, covidu a kolenu si moct zase zahrát finále a týmu pomoct bylo fakt hezký,” prohlásil levoruký forward.

„A s tím, že nás vyhrávání už nemůže bavit, bych nesouhlasil kdykoli. Každý má nicméně právo na svůj názor a na sociálních sítích nebo kdekoli jinde ho může projevit. Já jsem na to už zvyklý, neřeším to a je mi to spíš asi jedno,” dodává.

Martinu Křížovi se v uplynulé sezoně, do níž kvůli doléčování kolena vstoupil až začátkem listopadu, další zdravotní překážky vyhnuly. Rozhodně to ale neplatilo o celém týmu. Ten kvůli utrženému křížovému vazu přišel už před startem ligy o nového rozehrávače Sterlinga Gibbse. A v prvním duelu finále stejná smůla potkala i křídelníka Františka Váňu.

Když se zničehonic během hry skácel na palubovku, Kříž, který už měl neblahé tušení, nebyl ani s to trpícího kolegu sledovat. Tak živé jsou stále jeho vzpomínky na to, co v podobných situacích prožíval v minulých letech sám.

„Budu-li upřímný, tak když tam Franta ležel před naší lavičkou, a někdo od nás zařval, že jde o koleno, ani jsem k němu nemohl jít blíž a musel jsem odkráčet na druhou stranu hřiště. Jasně, vzhledem k situaci to asi nebylo moc kolegiální, ale mně to v tu chvíli, po všem, co mám za sebou, nedělalo vůbec dobře. Celou dobu, co Franta ležel na hřišti, jsem se tak držel v povzdálí a snažil se to dostat z hlavy, protože se mi samozřejmě všechno vracelo,” přiznává.

František Váňa i Martin Kříž se ale jednoho dne ze svých zdravotních trablů dokázali, nebo dokážou vylízat. Jsou však sportovci, kteří takové štěstí nemají, protože jejich zdravotní limit je z nějakého důvodu trvalý a nedá se změnit. A o to je pak jejich sportování složitější.

A právě sportovcům s nejrůznějšími handicapy se rozhodl Kříž čerstvě vzdát hold a ocenit jejich snažení. Věnoval tak svých 40 vstupenek na zářijový duel evropského šampionátu mezi Čechy a Srby v pražské O2 areně zástupcům Českého paralympijského výboru. Tuto možnost měl jako jeden z deseti reprezentantů působících v Kooperativa NBL, kteří byli vybráni do projektu Road To EuroBasket. V jeho rámci národní tým vstupenkami obdarovává nejrůznější organizace, jež se podílejí na zlepšování kvality života v zemi.

„Dlouho jsem přemýšlel, kam svých 40 lístků věnovat, a chtěl jsem je darovat někomu, kdo má, řekl bych, vřelejší vztah ke sportu. A tito sportovci, kteří se svému sportu věnují i přes různé zdravotní trable, mají můj neskutečný obdiv a úctu. Vím, jak náročné je dělat sport, když je člověk úplně zdravý, bez handicapu, a myslím, že tohle je ještě o úroveň výš. Když si to ale člověk nastaví v hlavě, že se se svým handicapem srovná, tak trénuje a dělá vše jako běžní sportovci. A pro tohle sportovní srdce jsem právě našim paralympionikům chtěl ty vstupenky věnovat. Myslím, že nás rádi přijdou podpořit a mohlo by jim to udělat radost, ať už jsou z jakéhokoli sportovního odvětví,” věří basketbalový šampion.

Když předával vstupenky, nebylo to ale jeho první setkání s paralympioniky. K tomu prvnímu došlo už před spoustou let. „Když jsem ještě v Pardubicích na základce závodně plaval, měl jsem možnost potkat tam jednu paralympijskou plavkyní, která přišla o nohu,” vzpomněl si Martin Kříž.

Ač se aktuálně nachází v teplých krajích na pětidenní dovolené, už se nemůže dočkat, až se 14. června setká se svými druhy z národního týmu na startu soustředění před posledním oknem první fáze světové kvalifikace, kdy lvy budou čekat duely s Bosnou (1. července v Pardubicích) a v Litvě (4. července).

„Už se na to moc těším. Po nějaké pauze přijede i Jarda Bohačík, připojí se i řada dalších a mohlo by to být pro český basketbal skvělé léto,” doufá Kříž.

Ten si sice ještě nestihl pořídit památeční snímek u obřího desetimetrového hashtagu #EUROBASKET, který nyní zdobí vltavské nábřeží v pražské Výtoni, ale jeho vystavení přesně 100 dní před startem pražské základní skupiny mistrovství Evropy rozhodně kvitoval.

„Veškerá taková propagace je potřeba, aby to bylo vidět a nejen fanoušci, ale i co nejvíc lidí, kteří se v basketu nepohybují, se o turnaji dozvěděli, přišli se podívat a pomohli nám naplnit O2 arenu na všechny zápasy, abychom pořádně cítili toho šestého hráče a byla to pecka,” říká stabilní člen reprezentační sestavy, který věří i v nominaci na nejspíš kariérní turnaj.

V základní skupině EuroBasketu bude hlavním tahákem dnes už prakticky vyprodaný duel se Srby, kterým mají lvi co vracet za porážku v utkání o páté místo na světovém šampionátu v Číně. „Určitá odveta to být může, byl to s nimi náš poslední zápas na mistrovství světa a větší náboj to tak mít bude. A pokud by dopadl pro nás vítězně, tak vzhledem k okolnostem by se dal označit i za životní. Může to být naše tajné přání a třeba se splní,” láká fanoušky Kříž.

Existuje však jeden člen národního týmu, který už teď musí být nemálo nervózní z úplně jiné bitvy v základní skupině. Izraelského kouče lvů Ronena Ginzburga totiž čeká jedna z největších výzev kariéry v podobě souboje s krajany z rodné země.

„Tohle utkání bude hodně vyhrocené i ze strany soupeře. Izraelci budou hrát proti krajanovi, takže pro ně i pro našeho trenéra to bude extrémní a my „Nenovi” (kouči Ginzburgovi) můžeme pomoct tím, že Izrael porazíme,” usmívá se Kříž směrem k prvnímu vzájemnému zápasu Čechů s Izraelem v éře Ronena Ginzburga.