Hořel jsem. A když člověk hoří, tak musí!

Mužem Louda Auto FINAL 4 nemohl být nikdo jiný, než ten, který rozhodl semifinále s Pardubicemi, jimž nasypal 28 bodů, a ve vítězném finále s Nymburkem šel ještě o štok výš 23 body, 6 asistencemi a 4 zisky. Radim Klečka po životním víkendu převzal trofej pro Nejužitečnějšího hráče plným právem.

„Celý tenhle turnaj řadím na úplný vrchol své kariéry. Pro mě osobně to byl naprosto úžasný víkend a budu na něj určitě dlouho vzpomínat,” zářil 32letý guard, který není zvyklý hýřit velkými proslovy.

Když však dva večery po sobě ve dvou z největších zápasů sezony dokázal trefovat ty nejtěžší střely, musel se přece jen verbálně odvázat i on. „Jak se říká, „hořel” jsem, a když člověk „hoří”, tak to zkouší, a jak to padá dál a dál, musí si ty střely brát i dál, a to i ty těžší,” usmál se.


Život, zejména ten sportovní, jej ale dlouho učil držet se spíš při zemi a být rád za každé nové ráno - bez limitů všemožných zranění, jež lemují jeho kariéru jako málokoho druhého. Kotník, pak především problémová kolena, v poslední době pro změnu třísla, to všechno ho už obralo o spousty zápasů. V ročníku 2012/13 stihl v lize jen 120 minut, tři roky nato 130, v sezoně 2016/17 naskočil až na konci listopadu a ročník 2020/21 musel vynechat celý. Už několik zranění zpět myslel na konec kariéry, přesto těmto svodům vždy odolal, i když ani doktoři leckdy nevěděli, jaký přesně jej trápí problém. A po všech trablech si dokázal počkat na svůj víkend snů, následující poté, co od 18. února neodehrál prakticky žádný pořádný zápas.

„Přesně tak. Bylo to něco nádherného. A vážně nevím, kde se to najednou vzalo. Možná jsem si odpočinul. Ta zranění nejsou příjemná, třeba v této sezoně to bylo tak, že jsem dva zápasy hrál, a pak dva vynechal, což bylo náročné na hlavu. Tenhle turnaj mě ale nakopnul a doufám, že to tak půjde dál,” věří.

V těžkých obdobích, kdy dlouho na palubovky nemohl, se prý vždy našel někdo, kdo se mu snažil pomoct a podpořit jej, ovšem vůbec nejvíc jej držela nad vodou vlastní síla. „Hodně to bylo o mé hlavě. Vždycky jsem se snažil nějak soustředit a nevykašlat se na to. Na hlavu to bylo fakt strašně náročné, když člověk celou sezonu prostojí, nebo nemůže odehrát všechny zápasy,” vrací se ke složitým časům.



Pohárová trofej, první pro Opavu od dosud posledního ligového titulu z roku 2004, podle jeho slov pro tým znamená strašně moc. „Pro většinu z nás je to první velký úspěch. Vyhrát pohár je opravdu úžasné, navíc proti Nymburku, který tuhle soutěž vyhrál už patnáctkrát. Je to nádherný pocit.”

Tým pěti třicátníků měl i podle kouče Petra Czudka už načase něco pořádného vyhrát a právě tahle touha jej poslední roky mocně poháněla v soubojích zejména s Nymburkem, pro nějž by případný včerejší úspěch byl jen jedním z mnoha.

„Je pravda, že když se tenhle tým někdy před pěti lety, nebo možná ještě dřív sestavil, byli jsme jedním z nejmladších celků. Teď už naopak patříme k nejstarším a je třeba čerpat z toho zkušenosti. Ovšem na to, že většinou je nám tu třicet a víc, tak sil máme pořád dost, a doplňují nás i kvalitní mladí kluci, kteří se pořád zlepšují,” upozorní Klečka.

V ruce v tu chvíli nedržel ani lahev od šampaňského nebo vítězný doutník. Jako by ani nikdo kolem týmu s vítěznou variantou raději dopředu nepočítal. „Bylo to možná z pověrčivosti, ne že bychom do toho šli s tím, že nevyhrajeme. Tohle všechno se ale dá dohnat při šestihodinové cestě autobusem domů. Bude to jeden z nejlepších návratů, a co pak bude ráno doma, to uvidíme,” culil se guard.


A nezapomněl ani na jeden důležitý vzkaz. „Musím strašně poděkovat fanouškům, kteří dojeli až z Opavy a byli tu celý víkend, což je něco úžasného. Strašně nám pomohli a jsem jim za to obrovsky vděčný.”

Kdy sám začal ve finále s Nymburkem cítit, že přišel opavský titulový čas?

„Měli jsme skvělý první poločas (57-41), stejně jako před týdnem s Nymburkem doma v lize. Čekali jsme, že na nás vletí ve druhé půlce, ale naštěstí jsme to ustáli a znovu dramatická koncovka tentokrát dopadla šťastně pro nás,” spustil hbitý guard svou analýzu.

„První poločas byl pro nás hodně důležitý, získali jsme tam velký náskok, a pak když nás v posledních minutách Nymburk už výrazně stahoval, jsme ho nepustili do vedení. To bylo zásadní. A moc důležitá byla trojka Luďka Jurečky na 95-90, pak už jsem doufal, že to udržíme. Samozřejmě už jsme zažili pár zápasů s Nymburkem, kdy nám dal v posledních vteřinách rozhodující koš, ale tentokrát už se to nestalo.”

Na rozdíl od týden starého ligového utkání opavský tým udržel střeleckou kvalitu i po změně stran, což jej při dotahování soupeře zachránilo. „Byly to dva podobné zápasy, tady jsme měli víc štěstí, padalo nám to celou dobu. Doma jsme i druhý poločas odehráli slušně, ale nějak nám došly síly. Tady jsme se zakousli až do konce a věřili, že na to vítězství už konečně dosáhneme. A důležitost zápasu nás nakopla víc než v tom utkání doma,” dodal Klečka, který si cenil i toho, že Opava zvládla duel i bez důležitého podkošového muže Gniadka a defenzivního specialisty Dragouna, který má po utržení křížových vazů po sezoně.

„Byly to samozřejmě velké ztráty. Já doufám, že Rosťa Dragoun se dá nějak do kupy, i když to nebude mít lehké. A Martin Gniadek by měl být brzy zpátky, měl jen drobné problémy. Nesmí se na to myslet, bylo nás devět a šli jsme do toho naplno. Bylo to buď, anebo, určitě jsme se ale nechtěli vymlouvat na menší počet hráčů a oslabení,” zdůrazní nový pohárový šampion.