Balvín: Teď i uklízím a utírám prach, v závěru kariéry chci za exotikou

Dalším účastníkem pravidelného nedělního kvízu na sociálních sítích Český basketbal byl pivot Bilbaa a reprezentačního áčka Ondřej Balvín. Ten se v rozhovoru s Jiřím Kalembou rozpovídal třeba o současné situaci ve Španělsku, budoucnosti reprezentace po odložení EuroBasketu anebo velikosti nohy.

„Aktuální situace je taková, že od zítřka by se měly uvolňovat restrikce, podobá se to hodně Česku. Budou se víc otevírat obchody, bude volnější pohyb venku. Doteď má věková kategorie může chodit ven od 6 do deseti hodin ráno a večer od 8 do 11 aniž bychom potřebovali nějaké povolení. Zatím se připravuji doma, ale od zítřka bychom se měli začít připravovat individuálně v hale. Problém je v tom, že potřebujeme speciální povolení, abychom si skupinově mohli udělat testy a zjistiti, jestli není nikdo nakažený. Naše příprava měla začít už před týdnem, ale kvůli tomu povolení jsme to museli odložit,“ popsal aktuální situaci sedmadvacetiletý basketbalista.

Rodák z Ústí nad Labem působí od roku 2010 v zahraničí, s výjimkou roční anabáze v Bayernu Mnichov hraje celou dobu ve španělské ACB lize. Po dvouletém angažmá v Gran Canarii strávil letošní nedokončenou sezónu v Bilbau, nováčkovi nejvyšší soutěže.

„Bilbao je teď úplně nový projekt, který odkoupil licenci od toho předešlého, tím převzal i jeho dluhy a doteď je splácí, aby tu licenci mohli mít. Vesměs jsou to stejní lidé okolo týmu, ale hodně se počet lidí zúžil,“ vysvětluje Balvín finanční problémy týmu, který to ale i tak dotáhl na páté místo v době přerušení ligové soutěže.

„O pátém místě nikdo ani nepřemýšlel, vůbec nikdo to nečekal, že bychom byli tak vysoko, dostali se i do Královského poháru, což byl ještě bonus navíc. Jsem za to rád, protože klub tohle potřeboval a doufám, že na to budeme schopni navazovat v dalších sezónách,“ věří.

Sám Balvín prošel při poslední změně angažmá velkou změnou, když Gran Canaria kvůli působení v evropských pohárech daleko víc cestovala a teď v Bilbau má obrovitý pivot víc času pro sebe a svého psa Charlieho.

„Oproti loňsku to byla velká změna. Přeci jen na Kanárech jsem hrál už rok předtím EuroCup, takže jsem byl zvyklý na cestování, ale Euroliga to mění úplně, protože jsou tam i dva zápasy během týdne. Když tohle nastane, má člověk pět zápasů během deseti dní a když jsou tam zápasy venku, tak nejste skoro vůbec doma. Víc než půl sezóny jsem nebyl doma a teď najednou jedeme někam jen jednou za čtrnáct dní. Mám více volna, takže se můžu věnovat více věcem. Třeba i pejskovi, na kterého jsem loni neměl tolik času,“ vypočítává Balvín výhody angažmá v Bilbau.

Teď má navíc pro sebe a psa ještě více času, když je ve Španělsku už dva měsíce omezené vycházení. To donutilo klíčového muže národního týmu se zlepšovat i v domácích pracech.

„Kompletně jsem si sám uklidil byt včetně vytření podlahy, utření prachu a podobně. Normálně mám paní, která se o mě stará a chodí jednou týdně, ale kvůli téhle situaci nemohla. Pejsek byl ale nadšený, protože jsem s ním mohl chodit víc ven a těžce si pak bude zvykat,“ usmívá se.

Silnou generaci mužského národního týmu koronavirová epidemie zastavila nejen ve snaze probojovat se poprvé v samostatné historii na olympijské hry, odložila ale také domácí základní skupinu EuroBasketu, který se oproti původním plánům uskuteční až na podzim 2022.

„Posunutí může a nemusí mít vliv na tým. Teoreticky se mladší hráči budou moci více zapojit, protože budou mít více zkušeností. Na druhou stranu máme i starou gardu. Pavel Pumprla je v reprezentačním důchodu a je otázka, jestli ho ještě přemluvíme. Plus to ale může být v rámci Honzy Veselého. Toho jsme na MS neměli a tenhle rok měl ještě zdravotní problémy, takže doufám, že do toho EuroBasketu bude mít dostatek času, aby se dal do kupy. Přeci jen je to důležitý člen národního týmu,“ vypočítává Balvín.

V rámci otázek od diváků přes sociální sítě přišla jedna z klasických, a to na velikost nohy a výšku.

„Mám US 17, což je v českých číslech 51,5 a od čtrnácti let mám 217 centimetrů, pak už jsem se rozrůstal jen do šířky, a ne do výšky,“ rozesměje se Balvín, který se pak v druhém dotazu už vážněji rozpovídal o své basketbalové budoucnosti.

„Živit se basketbalem je super. Je to věc, která mě naplňuje a je to můj životní úděl, ale je to zároveň i docela velký tlak. Musel jsem se vzdát hodně věcí, nemám dokončenou střední školu, kterou jsem studoval dálkově, ale už se to nedalo kombinovat. Vytvářím si na sebe tlak, že se chci dostat do co nejlepší situace, chci se zabezpečit do budoucna, ale není to jednoduché. Konkurence je velká, některé věci se nedají ovlivnit. Zatím nevím, kdy budu končit kariéru. Na vrcholu bych hrát hrál do 35, možná 37 let, když to zdraví a má výkonnost povolí. Pak bych si rád vyzkoušel nějaké méně kvalitní ligy a klidně exotické, abych basket mohl spojit s cestováním a žít rok třeba ve Finsku, na Islandu nebo si zkusit něco v Asii. Jde o to si potom basket spíš užívat a spojit ho s cestováním,“ uzavírá.