Balvín o azylu v Rize i nové situaci lvů

Jejich celek zatím kraluje 16členné lotyšsko-estonské lize, jako jediný neporažený s bilancí 7-0. A v 10členné základní skupině  EuroCupu se dělí o třetí příčku (2-2). Obr Balvín z týmu tvořeného šesti cizinci (dále tři Američané, Portoričan a Kanaďan) ční i jako top skórer a nejužitečnější hráč v lotyšsko-estonské lize (14,7 bodu za 21 minut), v EuroCupu je zatím na skromnějších průměrech 3,2 bodu za 16 minut, ovšem brzy je hodlá vylepšit.

Ondřeji, jak se vám po roce v Japonsku žije v lotyšském hlavním městě?
Je to na pohodu. Riga má nádherné centrum, ale celkově není tak pěkná jako Praha, protože na periferii, kde sídlíme, je ještě znát ta minulá doba, jako tomu bývalo dřív v Praze. Já jsem tam ale absolutně spokojený, v určitých ohledech mám pocit, jako bych žil v Česku.

A jak jste spokojen se vstupem klubu do sezony?
Je to takový mix. Lotyšsko-estonskou ligu zvládáme bez potíží, byť v některých zápasech jsme svou vyšší kvalitu nedokázali přelít i do skore. To se stalo třeba teď o víkendu, kdy jsme vyhráli až v prodloužení doma nad Leipajou. V EuroCupu je to zatím nahoru dolů, což je samozřejmě dané i sehráváním týmu, kdy půlka sestavy je nová. Navíc já i „Neno” (kouč Ginzburg) jsme se po EuroBasketu připojili dost pozdě. V EuroCupu je potřeba ty výsledky ještě zvednout. Zatímco doma máme dobré zápasy, první utkání venku jsme prohráli o 34 bodů v Brescie. A naposledy v Badaloně to vypadalo, že to dopadne podobně, ale skvěle jsme se tam ještě zvedli a málem dokázali vyhrát, i když už jsme ztráceli dvacet bodů.

Jak vypadá vaše vytížení?
Moje role je prakticky stejná jako v národním týmu. Snažil jsem se dostat do ještě lepší fyzické formy, protože „Neno” má rád běhavější hru, i víc než je tomu teď v nároďáku. Mně chvíli trvalo se tomu přizpůsobit, pracuju na tom s trenéry i individuálně, abych v té hlavní části sezony po Novém roce byl už stoprocentně připraven a mohl jsem plnit maximálně přínosnou roli.

Vaše osobní statistiky v lize a EuroCupu se dost liší - čím je to dané?
Tím, že liga není na takové úrovni jako EuroCup. V tom jsem se ještě nechytil, ale takový je sport, ne vždy je vše růžové. Třeba teď v Badaloně jsem sice neměl body, ale už jsem byl agresivní v obraně, na doskoku a cítím, že se pomalu lepším a vracím se k té hře, kterou jsem předváděl v Evropě před odchodem do Japonska.

Jak funguje klubová spolupráce s trenérem Ginzburgem?
Je to úplně v pohodě, za mě tam není žádný problém. Jistě, v klubu je to trochu jinak nastavené. V nároďáku to bývá pohodové, se srandičkami, v klubu je to plně vážné.

Aktuální složení národního týmu s řadou mladíků je jiné, než na jaké jsou fanoušci zvyklí. Jak ho vidíte vy?
Spousta kluků je prostě zraněných. Určitě to není tak, že by někdo ukončil reprezentační kariéru. A Tomáš Satoranský s Honzou Veselým tu na srazu nemůžou být kvůli Eurolize. Tahle okna uvnitř sezony mají svoje specifika a na rovinu si řekněme, že ta kostra se už musí připravovat a pozměňovat i vzhledem k budoucnosti. Takže už jsou tu i mladí hráči, kteří se potřebují postupně oťukávat, aby se mohli připojit i během akcí v létě a aby byli připravení to po nás převzít. V tomhle ohledu je dobře, že se to obměňuje.

Zároveň ale platí, že v téhle kvalifikaci ještě chcete zabojovat o postup na světový šampionát.
Jistěže mít tu čtyři hráče z EuroBasketu, kteří jsou teď zdravotně indisponovaní, taky by to vypadalo jinak. My ale neházíme flintu do žita. Sehrání v tomhle novém složení bude zase o něco těžší a někteří kluci tuhle úroveň zažijí poprvé. To k tomu ale patří, i my jsme si tím museli kdysi projít. A v tom je krása basketu, že noví kluci tuhle možnost taky dostávají. Když jsme začínali my starší, taky jsme kolem sebe měli veterány a mohli vedle nich růst a vyrůst do téhle úspěšné generace. Základy jsou tak položené, aby tihle mladí kluci mohli v tomhle trendu pokračovat.

Jak v tuhle chvíli vidíte šanci na postup?
V basketu je možné všechno. Zažil už jsem spoustu situací, které vypadaly beznadějně, a byli jsme schopní to zvrátit. Je důležité začít od prvního zápasu. Černá Hora bude prakticky v plném složení, bude jim chybět asi jen Vučevič (Chicago) a Dubljevič (euroligová Valencie). A bude to tak ideální test pro naše mladé hráče moct se poměřit s borci, jako je rozehrávač Kendrick Perry (aktuálně hráč Malagy, za sebou má angažmá ve francouzské, řecké či VTB lize), kdy uvidí, jak na tom jsou, a na čem ještě musí zapracovat.